Hledáte inspiraci na jarní procházku Prahou? Tak jste tady správně. Poznejte s námi Hradčany mimo hlavní turistické trasy.

 

Pohořelec

O Pohořelci, jednom z nejstarších osídlených míst v Praze, se zmiňuje již kronikář Kosmas. Jeho název lze vysvětlit jako „místo zničené požárem“ a poukazuje tak na jeho nechvalnou historii. A v skutku, toto místo vyhořelo celkem třikrát, naposledy v 18. století.

Nad náměstím Pohořelec se tyčí sousoší astronomů Jana Keplera a Tychona Brahe. Druhý zmiňovaný zemřel v domě současného gymnázia Jana Keplera. Ovšem o Tychonovi Brahe bude ještě řeč.

Při pohledu od sousoší dýchá otevřené náměstí barokní a rokokovou atmosférou, kterou mu dodávají okolní historické budovy. Mezi nejvýznamnější patří Kučerův palác (č. 114/22), pojmenovaný po jednom z majitelů Carlu Kutscherovi, který byl rakouský šlechtic a politik. Právě on nechal postavit současné rokokové průčelí na budově.

Uprostřed náměstí, kterým kdysi projížděla i tramvaj, dnes stojí sousoší svatého Jana Nepomuckého, jednoho z českých zemských patronů. Dle legendy ho nechal mučit a pak shodit z Karlova mostu do Vltavy král Václav IV. Jan Nepomucký totiž nechtěl prozradit královnino zpovědní tajemství. Snad proto se tento mučedník stal posléze patronem mostů a všech řemesel, která mají co do činění s vodou.

K samotnému Pohořelci se pak váže jiná legenda, která vypráví, že za bouřlivých nocí tudy projíždí v ohnivém voze taženém černými koňmi kněžna Drahomíra, která pokřikuje na každého, kdo se nepokřižuje. Drahomíra byla ženou knížete Vratislava I. a matkou dalšího z patronů českého národa svatého Václava. Po manželově smrti se prohloubily její neshody s tchyní kněžnou Ludmilou, a tak ji nechala zaškrtit. Tato děsivá jízda Pohořelcem je prý jejím trestem za tento čin.

 

Nový Svět

Kousek od Pohořelce, stranou od hlavního turistického ruchu, se ukrývá malebné zákoutí nazvané Nový Svět. Stačí zatočit vlevo před Černínským palácem (budova Ministerstva zahraničních věcí) a projít přes Černínskou ulici až ke křivolaké uličce s malými domky, které byly vybudovány původně pro hradní čeleď.

Okouzlující domky v původním stylu zdobí zlatá znamení jako například Zlatá hruška nebo Zlatý hrozen. V domě U zlatého noha (č. 76/1) bydlel dokonce dvorní astronom císaře Rudolfa II. Habsburského Tycho Brahe. Tento dánský astronom a astrolog vytvořil na tehdejší dobu originální teorii, uvádějící že planeta Země je sice středem vesmíru, ale obíhá kolem ní jen Slunce a Měsíc. Ostatní planety obíhají kolem Slunce.

My jsme si navíc dobovou atmosféru této poklidné části Hradčan vychutnali zastávkou v jedné z útulných kaváren.

 

Jelení příkop

Ulice Nový Svět pak vede přímo ke vchodu do Horního Jeleního příkopu. Tato přírodní rokle, kterou teče potok Brusnice, vděčí za svůj název faktu, že zde byla v době vlády císaře Rudolfa II. chována lovná zvěř.

Místo vymykající se běžným turistický trasám nabízí neotřelý pohled na Pražský hrad i Hradčany. Část procházky navíc vede přes dřevěné lávky, které dodávají místu jedinečný nádech. Samotné cestičky pak směřují k zajímavým zákoutím či uměleckým předmětům.

Náš tip:

My jsme si na procházku po této klidné přírodní oáze uprostřed rušného města nazuli pro pohodlnější chůzi tenisky.

V Horním Jelením příkopu pak vede v levé části točitá cesta k Masarykově vyhlídce s terasami, kterou na objednávku prezidenta navrhl slovinský architekt Josip Plečnik. Uprostřed vyhlídky se tyčí Masarykova lípa, pod kterou prezident chodíval odpočívat. My jsme si odtud v soukromí vychutnali úžasný výhled na panorama areálu Pražského hradu a Hradčany.

Pod Masarykovou vyhlídkou na dně příkopu stojí mimo jiné pískovcová socha Ponocného, která byla dar od studentů hořické kamenické školy k 75. narozeninám prezidentovi Masarykovi.

Netradiční zážitek nabízí i průchod valem Prašného mostu, jehož levou částí protéká řeka Brusnice. Tento osvětlený tunel z pálených cihel byl zbudovaný na začátku 20. století a spojuje horní a dolní část rokle. Na konci 18. století byl totiž příkop rozdělen kamennou hrází. Nyní jsou opět, po více než 200 letech, obě části propojeny.

Za tunelem v Dolním Jelením příkopu se pak nacházejí dvě moderní plastiky z hořického pískovce nazvané Pyramidální trpaslík a Maska.

Na konci dolní rokle se následně vine po pravé straně další dřevěná lávka, která končí v ulici Na Opyši vedoucí dolů na Klárov nebo nahoru k Pražskému hradu.

 

A kdy je možné Jelení příkop navštívit?

Přírodní rokle je přístupná každý den od 10. hodiny do soumraku.