Cestování za historií a romantikou má na Moravě jasné jméno – hrad Bouzov. Tento majestátní klenot, tyčící se na zalesněném kopci, nás přivítal nejen svou grandiózností, ale také pestrobarevnou velikonoční výzdobou a vůní tradičních svátečních dobrot.

Na začátek se sluší uvést, že magický hrad, jehož hlavní věž ční až do oblaků, je populárním místem filmových tvůrců, kteří zde natočili nejednu pohádku či historický film. Mezi nejznámější díla snad patří pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Princezna Fantaghiro či Princezna zakletá v čase.

Tento vznešený hrad byl založen na přelomu 13. a 14. století, ale dnešní podobu typického romantického sídla mu vdechla až rozsáhlá přestavba na přelomu 18. a 19. století organizována nevyšším představitelem Řádu německých rytířů, Evženem Habsburským.

Velmistr Evžen Habsburský byl velmi vzdělaný v historii a obdivoval památky. Právě jemu dneska vděčíme za možnost procházet místnostmi a zákoutími dokonalého novogotického hradu, který sloužil převážně pro slavnostní příležitosti a k uchování uměleckých sbírek.

Nejvýznamnějšího majitele hradu připomíná také erbová deska nad vstupní bránou, na které drží anděl v levé ruce erb Řádu německých rytířů.

Hrad nabízí několik návštěvnických tras. My jsme se nechali zlákat velkým prohlídkovým okruhem a výstupem na věž Hlásku. Toto historické sídlo mimo jiné nabízí i prohlídkový okruh určený pro ty nejmenší.

Adresa: Bouzov 8

 

Prohlídkový okruh „Hrad Bouzov“

Tento velký prohlídkový okruh nás seznámil s reprezentačními a obytnými prostory, které se pyšní na míru vyhotoveným nábytkem, dřevěným obložením stropů a stěn a starožitnými předměty, které byly zakoupeny nebo přivezeny z jiných sídel.

Mezi nejkrásnější místnosti patří bezesporu lovecká síň s nástěnnými malbami zobrazujícími lesní zvěř, postavy lovců a loveckých psů. Atmosféru síně podtrhuje lustr vyrobený z jeleního paroží znárodňující mladou dívku, takzvanou Světlušku.

Pokud se vydáte objevovat krásy tohoto hradu jako my, tak vás možná překvapí moderně vybavená kuchyně. A jak je to možné?

Velmistr Evžen nechal sice přestavět hrad v duchu středověké pevnosti, nicméně práce probíhaly v době, kdy vznikaly první motorové automobily, a svítilo se elektrickými žárovkami. Hradu tedy nechybí ani teplovzdušné vytápění či vodovod.

Perlou nádvoří je pak zdobená novorenesanční studna vytesaná do skály, která je hluboká 52 metrů. V 90. letech, kdy byl prováděn její výzkum, vydala studna svá tajemství. Nálezce jistě potěšily historické předměty jako rubínové poháry z českého skla či zlacené talíře z Míšně, nicméně byli překvapeni i dalšími úlovky jako byly klíče od auta či fotografický aparát.

Nádvoří je také zkrášleno reliéfem patronky Řádu Alžběty Durynské s růžovými kvítky. A proč právě růže? To osvětluje následující příběh.

Svatá Alžběta Uherská (Durynská) byla maďarská princezna žijící v Německu, která zasvětila svůj krátký život pomoci chudým a potřebným. Když byl v kraji zvlášť velký hlad, zakázali Alžbětě, aby chudým rozdávala chléb z hradu. Ona ale neposlechla a tajně jim ho nosila ukrytý v zástěře pod pláštěm. Když ji uviděl manžel, ptal se jí, co nese. Ona odpověděla, že si byla v podhradí natrhat růže. Manžel ji přiměl rozepnout plášť a z pod něj se skutečně vysypaly růže, ačkoliv to bylo v době, kdy růže nekvetou. Proto jsou právě tyto ušlechtilé květy jedním z Alžbětiných atributů.

 

Prohlídkový okruh „Výstup na Věž Hlásku“

Hrdou dominantou celého hradu je věž Hláska, jejíž ochoz se nachází ve výšce 40 metrů. Právě na ochozu Hlásky byly natáčeny známé scény z pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Z vyhlídky jsme měli jako na dlani okolní krajinu pojmenovanou Bouzovské pahorkatiny, ale také město Mohelnici a hřebeny Jeseníků.

 

Náš tip na parkování:

Placené parkoviště je vzdáleno asi 300 metrů od hradu. My jsme ovšem vyrazili na hrad ráno a zaparkovali jsme v obci Bouzov před prodejnou Hruška zcela zdarma.

 

Zajímavost na závěr:

Podle legendy může být Bouzov rovněž místem, kde se narodil pozdější český král Jiří z Poděbrad. Podklad příběhu je reálný, neboť zde skutečně sídlil Jiřího otec Viktorín.