Zveme vás na výlet po překrásném Švýcarsku, kde vám chceme představit jeho nejzajímavější skvosty, které jsme během našeho týdenního pobytu v této kouzelné zemi objevili.

Vydejte se tedy s námi na cestu po alpských vrcholcích, krystalicky čistých jezerech, přírodních scenériích i kulturních skvostech. Chybět nebudou ani gastronomické zážitky.

 

Rýnské vodopády

Naši cestu jsme započali u obrovské divoké řeky, která se s ohlušujícím rachotem řítí do hloubky. Přesně to jsme zažili při naší návštěvě Rýnských vodopádů (Rheinfall), největších v celé Evropě.

Nejprve nás vyhlídková loď zavezla přímo ke středu této přírodní moci. Zatímco jsme se blížili k vodopádům, srdce nám bušilo jako zvon. A pak to přišlo – loď se ponořila do divokých peřejí a my jsme se ocitli přímo pod sprškou ledové vody. Adrenalinový zážitek par excellence.

Naším dalším cílem byl centrální skalní útes. Vystoupili jsme na vyhlídkovou plošinu a úchvatná podívaná se nám otevřela v celé své kráse. Tisíce litrů vody se každou sekundu řítí přes hranu, vytváří duhu a rozstřikují se do všech stran. Bylo to jako stát přímo uprostřed přírodní fontány.

Po fantastickém zážitku jsme si dopřáli odpočinek v místní restauraci s výhledem na vodopády a navštívili obchůdek se suvenýry.

A pro ty, kteří hledají trochu historie, je tu nedaleký vodní hrad Wörth. Právě zde se údajně inspiroval i slavný Goethe.

 

Město Curych

Naším dalším přístavem se stalo pulzující a bohaté město Curych (Zürich). Hned při příjezdu nás omámila atmosféra tohoto kosmopolitního města, které je dokonalým spojením historie a moderního života. A co jsme nesměli vynechat?

Naše první kroky zamířily do starobylého centra, kde jsme se nechali unášet životem na slavné promenádě Niederdorf. Úzké uličky dlážděné kostkami nám nabídly pestrou paletu zážitků – od škály voňavých dobrot v místních restauracích až po pouliční umění. Koncem srpna se zde pak každoročně koná festival Dörflifäscht s hudbou, kulinářskými specialitami a atrakcemi.

Dominantou města je impozantní katedrála Grossmünster, jejíž věže se tyčí nad střechami domů. Legenda praví, že byla postavena na místě odpočinku dvou svatých patronů města Felixe a Reguly. Ať už je na tom pravdy, kolik chce, jedno je jisté – tato katedrála je skutečným skvostem. Během prohlídky nás uchvátily vitráže od světoznámého umělce Sigmara Polkeho a tajemná románská krypta.

Naší další zastávkou byl kostel Fraumünster. Tento bývalý klášter, kdysi domov evropské šlechty, ukrývá skutečný poklad – vitráže od uměleckých velikánů jako August Giacometti a Marc Chagall. Představte si, že abatyše tohoto kláštera měla dokonce vlastní mincovnu.

Na naší procházce po městě jsme nesměli minout ani budovu curyšské opery, která se nachází na náměstí Sechseläutenplatz. Tato památka je nejen architektonickým skvostem, ale také místem, kde se rodí nezapomenutelné umělecké zážitky. Ať už jste milovníci opery nebo baletu, zde si přijdete na své. A pokud vás láká něco opravdu výjimečného, nenechte si ujít jejich velkolepá představení pod širým nebem.

Nevynechali jsme ani procházku po slavné Bahnhofstrasse. Tento nákupní bulvár, který vznikl na místě bývalých městských příkopů, nabízí vše od luxusních značek až po místní speciality. Bylo to ideální místo pro to, abychom si odnesli kousek Curychu domů.

Úplně jsme zapomněli, že jsme ve městě, jakmile jsme se vydali k Curyšskému jezeru. Dříve životně důležitá dopravní tepna je dnes rájem pro vodní sporty. Ať už si chcete zaplavat, vyrazit na romantickou plavbu lodí, nebo si jen tak odpočinout na břehu s piknikem, zde si to můžete užít naplno.

A co by to bylo za jezero bez ostrovů? Ufnau s kouzelným kostelíkem svatého Petra a Pavla a Saffam spojený s pevninou lávkou – to jsou jen dva z mnoha důvodů, proč se vydat na výlet po jezeře.

Úchvatnou vyhlídku na město a řeku Limmat nám poskytl kopec Lindenhof, který představuje oázu klidu a pohody v srdci Curychu. Lindenhof byl také svědkem mnoha historických událostí. Od římské pevnosti až po královský palác – historie zde doslova dýchá na každém kroku

Za hlavním nádražím nás pak čekalo překvapení v podobě Národního muzea (Landesmuseum). Tato impozantní budova, připomínající spíše pohádkový zámek, ukrývá největší sbírku dokumentující kulturní historii Švýcarska. Od pravěku až po současnost – zde najdete vše, co vás zajímá. A nebojte se, i moderní architektura si zde našla své místo. V muzejním obchodě pak nabízejí kvalitní suvenýry navržené a vyrobené přímo švýcarskými řemeslníky.

Curych je známý nejen svou bohatou historií a krásnou přírodou, ale také vysokou kvalitou života. My jsme se o tom přesvědčili na vlastní kůži. Městská hromadná doprava funguje bezchybně a veřejné toalety jsou nejen zdarma, ale také naprosto ukázkové.

 

Náš tip:

Při objevování města můžete využít i kartu Zürich Card, která nabízí četné slevy a výhody. Kromě neomezeného cestování 2. třídou ve všech druzích veřejné dopravy ve městě a okolí, a to včetně cesty z letiště do města, nabízí i volné vstupy do muzeí nebo slevy v curyšských obchodech.

 

Ubytování:

My jsme se ubytovali v hotelu Dorint Airport-Hotel Zürich. Luxusní snídaně nás nakopla k novým objevům a strategická poloha hotelu byla třešničkou na dortu. Získali jsme tak ideální základnu pro naše výlety po okolí.

Adresa: Opfikon CH, Riethofstrasse 40, Zürich

 

Klášter Sankt Gallen

Druhý den jsme se ponořili do historie v opatském areálu svatého Havla (Sankt Gallen). Kdysi pulsující život benediktinských mnichů zde zanechal nesmazatelné stopy. Spolu s monumentální barokní katedrálou tvoří tak tento komplex jedinečný klenot.

Zvlášť nás uchvátila opatská knihovna, nazývaná též „léčebna duše“ (Seelenapotheke). Tento ohromující sál ukrývá neuvěřitelných 170 000 knih. A jako by toho nebylo málo, narazili jsme zde i na 2700 let starou egyptskou mumii Šepenese.

Není náhoda, že celé opatství bylo zařazeno na Seznam světového dědictví UNESCO. Je to místo, kde se historie dotýká současnosti a kde každý koutek vypráví svůj vlastní příběh.

 

Horská restaurace Berggasthaus Aescher

Následně jsme se vydali do proslulé horské restaurace na hoře Ebenalp. Horská chata Berggasthaus Aescher je doslova zaklíněná do skály a je místem, které musíte zažít na vlastní kůži.

Naše dobrodružství začalo v klidné lokalitě Wasserauen. Odtud jsme se lanovkou vyvezli do výšek a nechali se unášet dechberoucími panoramaty. Následující procházka k Aescheru pak byla sama o sobě zážitkem. Prošli jsme tajemnou jeskyní Wildkirchli, kde se v minulosti ukrývali poustevníci. Stará pastevecká chýše a kaplička pod širým nebem dodaly celému místu nádech spirituality.

A nemuseli jsme být ani zkušenými horaly, abychom si tento výlet užili. Krátkou a nenáročnou trasu zvládne opravdu každý. Cestou jsme se navíc kochali úchvatnými výhledy na horu Säntis a další alpské velikány.

A co nás čekalo v cíli? Samozřejmě výborné jídlo. Berggasthaus Aescher nabízí místní speciality, které nás překvapily svou originalitou. Šéfkuchaři zde oživují zapomenuté recepty a využívají suroviny od lokálních producentů.

 

Město Lucern

Další den jsme zavítali do Lucernu (Luzern), překrásného města v srdci Švýcarska ležícím u stejnojmenného jezera. Lucern nás okouzlil svou atmosférou, krásnou přírodou a bohatou historií.

Naším prvním cílem byl legendární Kapličkový most (Kapellbrücke). Tento dřevěný krasavec, nejstarší svého druhu v Evropě, se klene přes řeku Reuss a spojuje starou a novou část města. Stříšky „kapliček“ mostu jsou poseté trojúhelníkovými malbami, které vyprávějí příběhy ze švýcarské historie. Bohužel, v roce 1993 most zachvátil ničivý požár, ale místní obyvatelé ho s láskou obnovili a dnes tento nezaměnitelný symbol Švýcarska opět září v celé své kráse. Na konci mostu stojí impozantní vodní věž, která sloužila jako součást městského opevnění a dnes je domovem pro početnou kolonii rorýsů.

Nedaleko od jezera jsme narazili na další symbol Lucernu – Památník lva (Lӧwendenkmal). Tento monumentální sochařský výtvor připomíná švýcarské gardisty, kteří přišli o život při obraně francouzského krále Ludvíka XVI. Smutný lev, vytesaný do skály, je působivým mementem a zároveň vyjádřením obdivu k jejich odvaze.

Nepřehlédnutelným skvostem města je Museggská zeď, která jako obří drak obepíná staré město. Těchto 800 metrů dlouhých hradeb s devíti věžemi je nejen jedním z nejdelších, ale také nejlépe zachovaných opevnění svého druhu ve Švýcarsku. Každý kámen zde vypráví příběh o minulosti a nabízí dechberoucí výhledy na město a jezero.

 

Naše doporučení:

Chcete zůstat v Lucernu déle? Pak rozhodně doporučujeme pořídit si Visitor Card. S touto všestrannou kartou se stanete králem městské dopravy a získáte přístup k mnoha dalším výhodám. Zcela zdarma se můžete pohybovat městskými autobusy a vlaky (2. třída) v zóně 10 a navíc vás čekají slevy na lanovky, horské železnice, muzea a další aktivity v okolí. A to není všechno! Na vybraných místech ve městě můžete zdarma surfovat po internetu.

 

Náš tip:

My jsme si nemohli nechat ujít ani plavbu po Lucernském jezeře, kterému se také přezdívá Jezero čtyř lesních kantonů (Vierwaldstättersee). Naše loď vyrazila přímo z pulzujícího Lucernu a pomalu se klouzala po hladině smaragdové vody. Cesta do malebné vesničky Beckenried byla jako z pohádky. Okolní hory se zrcadlily v jezeře a my jsme si připadali jako v ráji. Z Beckenriedu jsme pak vyrazili dobýt vrchol majestátní hory Titlis.

 

 

Hora Titlis

Hora Titlis je skutečným klenotem Urnských Alp a návštěva tohoto ledového království je zážitkem pro všechny smysly.

Tři tisíce dvě stě třicet osm metrů nad mořem, to není jen číslo. To je pocit, který se vám vryje pod kůži. Když jsme usedli do kabiny lanovky Titlis Rotair v poklidném Engelbergu, ještě jsme netušili, jak nás tento výlet pohltí. Celoprosklená kabina se pomalu otáčela a my jsme pozorovali, jak se pod námi rozprostírá malebná krajina Urnských Alp. Každá minuta strávená ve vzduchu byla jako listování v obrázkové knize přírody.

A to nejlepší nás ještě čekalo. I v těch nejparnějších letních dnech jsme se na vrcholu Titlisu cítili jako v zimním ráji. Sněhové pláně se třpytily v paprscích slunce a my jsme se nemohli dočkat, až prozkoumáme vše, co nám tento zasněžený svět nabízí.

Představte si, že kráčíte tunelem vytesaným do věčného ledu, 150 metrů dlouhým a 10 metrů hlubokým. A to není jen tak ledajaký led. Dotýkáte se masy, která tu leží už 5000 let. Ledovec Titlisgletscher nám odhalil svá tajemství. Tlumené tyrkysové světlo a vzduch naplněný jemnou mlhou vytvořili v ledovcové jeskyni atmosféru, jako bychom se ocitli v jiném světě.

Dalším dobrodružství, které jsme si prostě nemohli nechat ujít, byla procházka po útesu hory nad ledovou propastí po nejvyšším visutém mostě v Evropě dlouhém 100 metrů a nacházejícím se ve výšce 3 041 metrů nad mořem. Titlis Cliff Walk nám nabídl zážitek, na který jen tak nezapomeneme. S každým krokem jsme cítili, jak se nám rozbušuje srdce a adrenalinová pumpa jede na plné obrátky. Ale zároveň jsme byli naprosto okouzleni majestátní přírodou kolem nás.

Most nás dovedl k horní stanici ledovcové lanovky Ice Flyer. Tato otevřená sedačková lanovka nás pak zavezla ještě o kousek výš. Letěli jsme nad ledovcem, obklopeni zářivě bílou krajinou a tyrkysovými ledovými trhlinami. A když jsme se dostali do ledovcového parku, nemohli jsme odolat sjezdu na snow tube, nafukovacím kruhu, na kterém jsme svištěli dolů po ledové skluzavce.

Titlis ale není jen o adrenalinových zážitcích. Na vrcholu najdete příjemné restaurace, kde si můžete dát něco dobrého, obchody se suvenýry, odkud si odvezete kousek tohoto kouzelného místa domů, a dokonce i ubytování pro ty, kteří by si chtěli užít alpskou atmosféru naplno.

A věděli jste, že Titlis je oblíbeným místem i mezi indickými turisty? Ano, čtete správně! Právě tady se natáčely některé slavné bollywoodské filmy, když bylo zakázáno natáčet v Himalájích.

 

Návštěvnické centrum Victorinox

Čtvrtý den naší cesty jsme se ocitli přímo v srdci legendární značky Victorinox. Návštěvnické centrum nás vtáhlo do fascinujícího světa výroby těch nejkvalitnějších švýcarských nožů. Krok za krokem jsme sledovali, jak z obyčejné oceli vzniká multifunkční nástroj, který provází dobrodruhy po celém světě. A to nejlepší nakonec – v prodejně jsme si mohli vytvořit jedinečný kousek přesně podle svých představ! Ať už jde o nůž, zavazadlo nebo hodinky, personalizace je tu na každém rohu.

Adresa: Bahnhofstrasse 3, Brunnen

 

Tip pro vás:

Rezervujte si návštěvu předem a užijte si exkluzivní zážitek na vlastní kůži.

 

Vysokohorský průsmyk Sustenpass

Naše cesta pokračovala přes nejkrásnější švýcarský vysokohorský průsmyk Sustenpass. Tento průsmyk spojující Wassen a Innertkirchen nás okouzlil svou divokou krásou. Ve výšce 2224 metrů jsme se cítili jako na střeše světa. Výhledy na zasněžené vrcholky hor, včetně impozantní Fünffingerstöck, byly prostě úchvatné. Zvláštní zážitek nám poskytl také průjezd 300 metrů dlouhým tunelem, který vede přímo pod masivem.

 

Soutěska Aare

Na úpatí průsmyků Grimsel a Susten jsme se ocitli v úžasu nad soutěskou Aare (Aareschlucht). Představte si 1400 metrů dlouhý a 200 metrů hluboký kaňon, který se v nejužším místě zužuje na pouhý metr. Těžko uvěřit, že tuto impozantní rokli vytesala řeka Aare během nespočetných let.

Vyzbrojeni odvahou a fotoaparáty jsme se vydali na dobrodružnou výpravu. Cesta lávkami a tunely byla sice bezpečná, ale adrenalin nám rozhodně nechyběl. Za necelou hodinu jsme překonali tuto přírodní bariéru a ocitli se na druhé straně.

 

Náš tip:

Železnice Meiringen-Innertkirchen nabízí možnost jet zpět vlakem cestou souběžnou s roklí, takže si podívanou můžete vychutnat z jiného úhlu. Navíc je tato cesta zahrnuta již v ceně vstupného.

 

Lanová dráha Gelmerbahn a visutý most Handeckfallbrücke

Adrenalinovou horskou dráhu bez kolejí jsme si užili na lanovce Gelmerbahn. Tato lanovka, se svým neuvěřitelným sklonem 106 %, je právem považována za nejstrmější otevřenou lanovku pro osobní přepravu v Evropě.

Naše dobrodružství začalo nenápadně. Nastoupili jsme do červeného vagónku a pomalu jsme začali stoupat strmým svahem. Srdce nám bušilo o něco rychleji s každým metrem, kterým jsme se vzdalovali od údolí.

Ve výšce 1860 metrů nad mořem se nám otevřel dechberoucí pohled na zasněžené vrcholky Bernských Alp. Poté jsme se vydali na krátkou procházku k tyrkysové vodě horského jezera Gelmer. Křišťálově čistá voda lákala k osvěžení a okolní hory vytvářely dokonalou kulisu pro naše fotky.

Zpět do údolí jsme se vydali opět lanovkou. Tentokrát to ale byla pořádná jízda. Sjezd byl tak strmý, že jsme měli pocit, že padáme dolů. Adrenalin nám stoupal do hlavy a úsměv nešel setřít z našich tváří.

Jízda lanovkou Gelmerbahn byla nezapomenutelným zážitkem. Kombinace adrenalinu, nádherné přírody a jedinečné technologie z ní dělá jednu z nejzajímavějších atrakcí Švýcarska.

 

Naše doporučení:

Pokud máte opravdu strach z výšek, tak doporučujeme sednout si spíše do zadních řad. Budete se cítit mnohem bezpečněji.

 

Představte si, že stojíte na mostě, který se vznáší 70 metrů nad divokou horskou řekou Aare. Pod vámi se rozkládá hluboký kaňon a kolem vás se tyčí impozantní alpské vrcholky. To vše zažijete na Handeckfallbrücke, visutém mostě, který se nachází přímo naproti dolní stanici lanovky Gelmerbahn.

Vyrazili jsme od parkoviště Gelmerbahn a po příjemné procházce dlouhé asi kilometr jsme se ocitli na tomto úchvatném místě. 70 metrů dlouhý most se mírně houpal pod našima nohama a nabízel nám neotřelé výhledy na okolní přírodu. Prostě dokonalý závěr našeho dne.

 

Vrchol Eggishorn

Pátý den jsme se vydali vstříc nebesům. Z malebného městečka Fiesch jsme se lanovkou vyšplhali na impozantní Eggishorn, který se tyčí do výšky 2934 metrů. Uvítala nás říše věčného ledu a panoramat, které nám učarovaly.

Z této výšky se nám naskytl dechberoucí pohled na největší alpský ledovec Aletschgletscher. Tenhle obr v sobě ukrývá neuvěřitelné 4 % pitné vody celé Evropy. Bylo to jako stát na střeše obří lednice. A to ještě nebylo všechno. Zároveň jsme viděli i majestátní Jungfraujoch, konečnou stanici nejvyšší železnice na starém kontinentu.

Celé tohle přírodní divadlo je tak výjimečné, že si zasloužilo místo na prestižním Seznamu světového dědictví UNESCO. A my jsme měli to štěstí být přímo uprostřed toho všeho.

 

Vesnice Zermatt

Po nezapomenutelném zážitku jsme se rozhodli vyrazit do jednoho z nejkrásnějších koutů Alp. Cesta do legendárního Zermattu byla sama o sobě dobrodružstvím. Auta sem totiž nemají přístup.

Náš výlet začal v městečku Täsch, kde jsme zaparkovali mezi stovkami dalších aut a nasedli do speciálního elektrického vlaku. Cesta byla pohodlná a příjemná. Za chvíli jsme už vystupovali přímo v srdci Zermattu. Odtud jsme se pěšky vydali do našeho útulného hotelu Perren, ideální základny pro poznávání tohoto kouzelného horského městečka.

 

Tip pro vás:

Pokud budete mít s sebou hromadu zavazadel, můžete využít praktických elektromobilů, která vás spolu s vašimi kufry pohodlně a rychle dovezou až ke dveřím vašeho hotelu.

 

Naše doporučení:

Když si ubytování rezervujete přímo na webových stránkách hotelu, dostanete výbornou snídani již v ceně ubytování. Navíc doporučujeme rezervovat pokoj se značným předstihem, neboť Zermatt je magnet pro turisty po celý rok.

 

Na vrcholu světa jsme si připadali, když jsme stanuli na Gornergratu, 3130 metrů nad mořem. Cesta sem starou zubačkou, první svého druhu ve Švýcarsku, byla sama o sobě dobrodružstvím. Na vrcholu jsme pak měli legendární horu Matterhorn na dosah ruky. Jeho ostré hrany a dokonalý tvar byly úchvatné. Celkové panoráma bylo dechberoucí. V pozadí se jako bílé moře rovněž rozprostíral ledovec Gorner obklopený dalšími zasněženými vrcholy.

U stanice zubačky stojí tajemný 3100 Kulmhotel Gornergrat. Tento horský hotel nabízí mimo jiné také jedinečný pohled do vesmíru. Vedle hotelu se totiž nachází impozantní meteorologická stanice, která neustále naslouchá tajemným šepotům kosmického záření.

My jsme vyšplhali na vyhlídkovou plošinu za hotelem, kde se nám naskytl překrásný výhled do všech světových stran. Mraky se vznášely jako bavlněné kuličky pod námi, zatímco v dáli se tyčily zasněžené vrcholky hor.

Krásný kontrast k této divoké přírodě nám nabídlo klidné horské jezero Riffelsee. Jeho hladina byla tak klidná, že se v ní odrážel každý detail okolní krajiny, včetně majestátního Matterhornu, který se tyčil nad hladinou jako strážce tohoto kouzelného místa.

Zermatt ovšem není jenom o Matterhornu. Druhý den jsme v centru objevili skrytá zákoutí a starobylé dřevěnice, které vyprávějí příběhy minulosti. Hlavní ulice, Bahnhofstrasse, byla pulzujícím srdcem městečka. Zatímco jsme si pochutnávali na místních specialitách v jedné z útulných restaurací, nemohli jsme si nevšimnout nečekaného průvodu – stáda koz s impozantními rohy a dlouhou černobílou srstí, které se tudy v létě každý den okolo 9. a 17. hodiny prochází.

Anglický kostel svatého Petra je místem, které jsme si nemohli nechat ujít. Je to více než jen kostel, je to památník odvážných horolezců. Zde, v tichém zákoutí vesnice, jsme si uvědomili, jaké riziko horolezci podstupovali, aby zdolali vrchol Matterhornu. Pamětní desky na zdech vyprávějí příběhy o odvaze, přátelství a bohužel také o ztrátě. A právě zde, pod hlavním oltářem, leží reverend Charles Hudson, jeden ze sedmi mužů, kteří jako první stanuli na vrcholu. Jeho příběh je připomínkou toho, že i za největšími úspěchy se často skrývá tragédie.

Chcete se cítit jako v opravdovém horské vesničce 19. století? Pak musíte navštívit muzeum Matterhornu – Zermatlantis. Toto podzemní muzeum nás přeneslo do doby, kdy byl Matterhorn ještě nedobytným vrcholem a Zermatt spíše poklidnou vesničkou horalů.

V muzeu nás nejvíce zaujaly dva domy: ten horského vůdce, který znal každý kout okolních hor, a dům věnovaný tragickému prvovýstupu na Matterhorn v roce 1865. Příběh Edwarda Whympera a jeho výpravy, kdy čtyři z jeho sedmi členů nepřežili smrtící pád, nám doslova učaroval. V muzeu jsme viděli přetržené lano, zbytky oblečení a další dobové předměty, které nám přiblížily tuto událost, která navždy změnila historii Zermattu.

 

 

Naše tipy:

Pokud budete chtít zachytit nezapomenutelný okamžik, kdy první sluneční paprsky políbí vrchol Matterhornu, pak bude most Kirchbrücke vaším svatým grálem. Tento jedinečný kout v Zermattu nabízí takové panorama, že se z něj doslova tají dech.

Jestli jste milovníci sýrů, nesmíte si nechat ujít příležitost ochutnat Raclette. Tento švýcarský poklad vás překvapí svou bohatou chutí a rozmanitostí. Roztavený sýr ohřívaný na speciálním grilu se skvěle kombinuje s různými přílohami, jako jsou brambory, saláty nebo uzeniny. Připravte se na kulinářské dobrodružství, na které nikdy nezapomenete.

 

Města Montreaux a Gruyères

Poslední den nás zavedl do pulzující části Švýcarska. Cesta začala v lázeňském středisku Montreux, perle Švýcarské riviéry. Podmanivé výhledy na Ženevské jezero a příjemné letní počasí byly ideální kombinací pro dlouhou procházku po promenádě. Tady jsme narazili na pomník Freddieho Mercuryho. Právě v Montreux, v jeho legendárním domku Duckhouse, našel tento hudební génius klid a inspiraci v posledních letech svého života.

A věděli jste, že právě tady vznikla nesmrtelná píseň Barcelona? Mohli jsme navštívit i bývalé nahrávací studio Queen, které dnes funguje jako muzeum, a na vlastní oči vidět rukopisné texty jejich hitů. A to není všechno.

Každý červenec ožívá Montreux světovými hudebními hvězdami díky slavnému jazzovému festivalu. Je jasné, že Montreux je místem, kde se historie a současnost prolínají a kde se každý milovník hudby bude cítit jako doma.

Kouzelná středověká vesnička Gruyères se jako orlí hnízdo tyčí na vrcholku kopce v srdci švýcarských Alp. Už samotný název vám jistě něco napovídá. Ano, právě tady se vyrábí světoznámý sýr Gruyère, jehož chuť je tak neodolatelná. Ale Gruyères nabízí mnohem víc než jen sýr.

Dominantou vesničky je mohutný hrad, který tu postavila místní hrabata mající ve znaku jeřába (francouzsky „grue“). Při návštěvě hradu jsme se ocitli v jiném světě. Prohlídka nás zavedla do bohatě zdobených místností, kde jsme obdivovali vzácné tapisérie, fresky a obrazy s nádhernými krajinářskými motivy od slavného malíře Camille Corota.

V hradním muzeu jsme narazili na skutečný poklad – ostatek useknuté ruky z egyptské mumie. Jak se sem tento tajemný artefakt dostal? Podle všeho ho sem přivezl Napoleonův voják jako suvenýr z egyptského tažení.

Po prohlídce hradu jsme se vydali do romantické zahrady, která se rozkládá kolem hradu. Květinové záhony v plném květu, vonné bylinky a malebná zákoutí – to vše vytváří dokonalou atmosféru pro odpočinek a relaxaci.

Pod hradem se rozprostírá náměstíčko, které nás přeneslo o několik století zpět. Dlážděné uličky lemují půvabné domky, jejichž fasády vyprávějí příběhy minulosti. Některé z nich stojí na tomto místě už více než 400 let. V přízemí těchto historických budov na nás čekaly útulné obchůdky s místními produkty a restaurace se švýcarskými specialitami.

V srdci vesničky se rovněž skrývá temné tajemství. Muzeum Hanse Rudolfa Gigera, mistra hororových vizí, návštěvníky zavede do světa děsivých příšer a mimozemských bytostí, známých nejen z kultovního filmu Vetřelec. Pokud jste fanoušky hororů, tak se vydejte chodbami starobylého zámku St. Germain a nechte se pohltit atmosférou, která vám zaručeně naježí chloupky na rukou.

Kousek pod hradem se ukrývá poklad pro všechny milovníky sýrů. Restaurace Chalet de Gruyères je místem, kde se historie snoubí s moderní gastronomií. Zde se můžete ponořit do světa sýrového fondue, jehož kořeny sahají hluboko do minulosti. Sýr Gruyère, vyráběný zde podle tradiční receptury již od roku 1115, je základem tohoto lahodného pokrmu.

Ve Fondue Academy se dozvíte vše o historii a tradici tohoto sýra a naučíte se připravit fondue jako pravý Švýcar. Ať už zvolíte klasickou kombinaci s chlebem, nebo experimentujete s dalšími ingrediencemi jako jsou houby, brambory či jablka, jedno je jisté – tento kulinářský zážitek vás nezklame.

 

Náš tip na parkování:

Pod vesnicí Gruyères se nacházejí hned 3 parkoviště na silnici Route de la Cité.

 

Hlavní město Bern

Naše švýcarské dobrodružství jsme zakončili v hlavním městě Bernu. Toto město, pyšnící se jedním z nejlépe zachovaných středověkých center v Evropě, si nás získalo na první pohled. Jeho historické jádro, zapsané na prestižní Seznamu světového dědictví UNESCO, je jako vystřižené z pohádky.

O původu názvu tohoto kouzelného města se traduje hned několik legend. Podle jedné z nich se zakladatel města vévoda Berchtold V. ze Zähringenu prý rozhodl pojmenovat město po zvířeti, které on sám skolí jako první v okolních lesích – a tím se stal medvěd (německy Bär).

Dnes je tato legenda připomínána roztomilou medvědí rodinou, která má svůj domov v místním Medvědím příkopu (Bärengraben). Ačkoli je tato historka velmi romantická, pravděpodobnější je, že název města souvisí spíše se staroněmeckým označením pro Benátky.

Ve městě jsme se rázem ztratili v labyrintu křivolakých uliček, kde na nás dýchala minulost. Truhlíky s červenými muškáty a domky s půvabnými červeno-bílými okenicemi vytvářely pohádkovou kulisu. Cítili jsme se jako v časové kapsli, obklopeni historií na každém rohu.

Při procházce středověkými uličkami Kramgasse a Markgasse jsme pak narazili na poklad: historické domy, které ukrývaly nejen obchody a kavárny, ale i skryté restaurace ve sklepeních.

A věděli jste, že se tu nacházejí i nejdelší kryté arkády na světě? Šest kilometrů dlouhá procházka pod střechami domů je opravdovým zážitkem.

Bern nás okouzlil svou historií na každém kroku. Zastavili jsme se také pod slavnou hodinovou věží Zytglogge a představili jsme si, jak se zde dříve scházeli strážci města.

Pak jsme se vydali do gotické katedrály Berner Münster, kde se na nás z věže dívaly sochy znázorňující poslední soud. Bylo to jako vstoupit do středověkého obrazu. Z přilehlého zeleného parku se nám následně naskytl krásný výhled na tyrkysově zbarvenou řeku Aare omývající v ostré zákrutě břehy města.

Adresa: Münsterplatz 1, Bern

Bern nás uchvátil nejen svou historií, ale i uměním. Mezi nejkrásnější kousky patřily renesanční kašny roztroušené po celém městě. Zvlášť nás zaujala tajemná Kindlifresserbrunnen neboli Kašna požírače dětí na náměstí Kornhausplatz. Představte si lidožrouta, jak si pochutnává na malém dítěti a další má připravené v pytli. Byl to pohled, který nás rozhodně nenechal chladnými.

A věděli jste, že v Bernu žil i jeden z největších géniů všech dob? Ano, Albert Einstein. Právě zde, ve svém skromném bytě, pracoval na revoluční teorii relativity. Dnes je jeho byt přeměněn na muzeum, kde lze nahlédnout do života tohoto výjimečného vědce.

Adresa: Kramgasse 49, Bern

 

A na závěr pro vás máme čokoládovou hádanku:

Už jste někdy přemýšleli, proč má čokoláda Toblerone takový unikátní tvar? Není to jen tak náhodou! Za tímto ikonickým designem se skrývá zajímavý příběh inspirovaný samotným Švýcarskem.

Pokud vás napadne zasněžená hora s charakteristickým tvarem pyramidy, jste na správné stopě! Ano, je to právě Matterhorn, jedna z nejznámějších hor světa. A ten trojúhelníkový tvar Toblerone má právě připomínat její majestátní vrchol.