Každoročně u příležitosti některých státních svátků otevírají své dveře státní budovy, které nejsou lidem běžně přístupné. My jsme tento rok využili příjemné počasí a navštívili překrásné pražské paláce. Dneska Vám představíme některé z nich.

 

Hrzánský palác

Úchvatný výhled z Hrzánského paláce si během staletí vychutnávali rozliční majitelé, kteří palácový komplex různě upravovali a přestavovali. Jedním z nich byl i Zikmund Valentin hrabě Hrzán z Harasova (1656–1726), který koupil tento dům pro jeho polohu v blízkosti Pražského hradu. I když posléze upadl do dluhů a musel dům prodat, nese současný palác stále jeho jméno.

Zajímavostí zůstává, že palác je situován na příkrém terénním zlomu, proto jeho část směřující do Loretánské ulice je pouze dvoupatrová, zatímco jižní část směrem k Úvozu a Malé Straně je pětipatrová.

Mezi významné osobnosti, které zde bydlely, patřil i první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk nebo malíř Jan Slavíček, jenž si dokonce nechal upravit jedno z oken paláce, z něhož poté namaloval několik známých obrazů s námětem pohledů na Prahu.

V současné době slouží objekt k reprezentačním účelům předsedy vlády České republiky. V těchto honosných prostorách jsou přijímány státní návštěvy, konají se zde slavnostní obědy či večeře a během vyjednávání o vládě zde tradičně sídlí nově jmenovaný premiér.

Adresa: Loretánská 177/9, 118 00 Praha

Z Hrzánského paláce jsme následně pohodlnou chůzí sešli přes Hradčanské náměstí a Nerudovu ulici dolů na Malostranské náměstí, kde se v několika palácích nachází Poslanecká sněmovna.

 

Poslanecká sněmovna

Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky sídlí v komplexu několika paláců na Malé Straně pod Pražským hradem.

V Thunovském paláci, který je dnes její hlavní budovou, byla v roce 1918 vyhlášena samostatná Československá republika a zvolen první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Palác byl vystavěn na konci 17. století a sloužil jako reprezentační sídlo rodu Thunů, nicméně byl na konci 18. století fatálně poškozen požárem a odprodám českým stavům, jež palác adoptovaly pro potřeby zemského sněmu a výboru. Ze začátku 19. století tak pochází i dnešní klasicistní vnější podoba průčelí.

V Thunovském paláci se rovněž nachází Sněmovní sál s pozdně klasicistní zlacenou výzdobou. K dekoraci byl mimo jiné použit papírmaš, což je směs drceného papíru, vody a lepidla, která se po vytvarování lije do forem a následně se nechá usušit.

Když budete mít štěstí jako my a ochranka to dovolí, tak se můžete vyfotit za řečnickým pultem známým z televizních reportáží z jednání Poslanecké sněmovny.

Palác Smiřických vznikl na počátku 17. století propojením několika domů. V květnu 1618 byla věž paláce dějištěm konspirační schůzky příslušníků odbojné protihabsburské stavovské šlechty. Právě zde byl smluven plán na provedení defenestrace císařských místodržících. Po prohrané bitvě na Bílé hoře pak palác několikrát změnil vlastníka. Na konci 19. století zakoupil dům zemský výbor Království českého.

Během poslední rekonstrukce v 90. letech 20. století byly rovněž renovovány malované trámové renesanční stropy a bohatá sgrafita.

Nesourodé průčelí Šternberského paláce prozrazuje, že jej tvoří původně dva domy. Tyto gotické domy ze 14. století byly propojeny velkou renesanční a později i barokní přestavbou.

V jednom z těchto domů vypukl v roce 1541 požár. Bohužel pán domu nebyl zrovna přítomen a služebnictvo se bálo dovnitř vpustit cizí lidi, aby pomohli hasit. Požár se rychle šířil, a nakonec mu podlehly dvě třetiny domů na Malé Straně a ušetřeny nebyly ani Hradčany a Pražský hrad. Dům byl pak dlouho pokládán za prokletý.

V době národního obrození byli hosty tehdejšího majitele Kašpara Šternberka i představitelé vznikající české vědy a kultury jako například Dobrovský a Palacký.

Na začátku 20. století koupil Šternberský palác zemský výbor a můstkem jej spojil se sousedním Thunovským palácem.

Adresa: Sněmovní 176/4, 118 00 Malá Strana

 

Užitečné tipy:

K návštěvě paláců stačí přijít asi 10 až 15 minut před otevírací dobou, hravě se zařadíte mezi první návštěvníky (asi prvních 30 osob). Otevření paláců bývá zpravidla zahájeno v 9 hodin.

Výklad je zajištěn profesionálními průvodci, kteří odpoví i na vaše případné zvídavé dotazy. Focení prostor je povoleno.

A kde najít informace o dnech otevřených dveří? Nejlépe na oficiálních webových stránkách Vlády a Poslanecké sněmovny (záložka veřejnost a média).

Doporučujeme také sledovat webové stránky „Den otevřených dveří“.

 

Pozvánka na závěr:

Nechte se inspirovat k návštěvám budov Senátu a Lichtenštejnské paláce v pokračujícím článku nazvaném Dny otevřených dveří v Praze aneb (ne)dostupné paláce II.