Až vás příště zavede cesta do Podkrkonoší, zastavte se v Hořicích – městě, které vás okouzlí sladkými trubičkami, dramatickou historií a krásou pískovcových skal. Tady se totiž mlsá, obdivuje a dobrodružně výletuje.

 

Náměstí Jiřího z Poděbrad

Hořice by bez tohoto náměstí nebyly tím, čím jsou. Náměstí Jiřího z Poděbrad, sice trochu nepravidelné, ale o to víc půvabné, je živou kronikou města. I když ho v minulosti sužovaly požáry, dodnes tu stojí nádherné stavby, které vyprávějí příběhy dávných časů.

Hned vás upoutá novogotická radnice z roku 1872, která spolu s elegantním Městským domem tvoří dominantu náměstí. A až půjdete kolem, všimněte si pranýře z 18. století – němého svědka dávných trestů.

Na náměstí najdete i mariánský sloup, který přežil strasti 20. století a dnes znovu shlíží na ruch města. A pokud vás láká odpočinek, v severní části vás okouzlí kašna Čtvero ročních dob – dokonalé místo pro chvíli klidu uprostřed městského hemžení.

 

Náš tip:

Náměstí je nejen skvělým výchozím bodem při objevování města, ale navíc tu zaparkujete bez starostí a poplatků.

 

 

Městské muzeum a galerie Hořice

Hořické muzeum, založené už v roce 1887 nadšenými milovníky historie, se pyšní svými bohatými sbírkami a příběhy. Začalo jako malý spolek, který zachraňoval cenné předměty před zničením, a dnes nabízí fascinující sbírky od archeologie po umění.

Největší zlom přišel v roce 1942, kdy muzeum získalo nádhernou pískovcovou budovu na náměstí – konečně mělo dostatek prostoru pro své poklady. Přidejte k tomu unikátní Štorchovu síň, věnovanou slavnému spisovateli pravěkých románů, a získáte místo, kde se snoubí historie s kulturou.

Muzeum není jen pokladnicí minulosti, ale pulzujícím srdcem živé kultury. Během celého roku zde ožívají fascinující výstavy, jedinečné akce a neopakovatelné zážitky. Navíc vám skvělý personál rád poradí a doplní zajímavosti – neváhejte se zeptat.

Adresa: náměstí Jiřího z Poděbrad 160, Hořice v Podkrkonoší

Galerie plastik je pokladnicí českého sochařství. Od roku 1908 shromažďuje unikátní díla od secesních mistrů (Šaloun, Bílek, Sucharda) až po klasickou modernu (Štursa, Wagner). Místní kamenosochařská tradice a slavná sochařská škola dodaly galerii osobitý ráz – objevíte tu mramorové, žulové i pískovcové skvosty. Nechybí ani malby a grafika od umělců spjatých s Hořickem. Ráj pro všechny, kdo milují umění.

Adresa: Gothardská 1639, Hořice v Podkrkonoší

 

Chrám Narození Panny Marie

Hořice ukrývají jednu z nejcennějších barokních památek – kostel Narození Panny Marie, dílo slavného architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Postavený v 18. století na místě původního gotického kostelíka, který vzal za své při požáru, dnes láká nejen svou majestátní siluetou, ale i bohatou historií.

Kostel vás okouzlí svou gotickou věží, arkádovým ochozem a typickou cibulovou bání. Uvnitř se skrývá pokladnice barokního a klasicistního umění včetně vzácných plastik z dílny žáků Matyáše Brauna, kteří sem přinesli své mistrovství z nedalekého Kuksu.

A ještě jedna zajímavost. V roce 1820 se zde brali rodiče Bedřicha Smetany.

Kostel je otevřen během bohoslužeb, ale pokud toužíte po podrobnějším výkladu, zastavte se v hořickém infocentru.

Adresa kostela: Jungmannova, Hořice v Podkrkonoší

Adresa infocentra: Náměstí Jiřího z Poděbrad 3, Hořice v Podkrkonoší

 

Sochařsko-kamenická škola

Hořice jsou jako galerie pod širým nebem. Díky bohaté sochařské tradici tu na vás na každém rohu dýchne umění.

V centru, tam, kde se potkává Husova s ulicí Komenského, narazíte na ikonickou sochu Muž práce, která se stala jedním ze symbolů města. Jeho výraz a dynamická póza vypráví příběh o odhodlání, píli a hrdé práci rukou. Když ho uvidíte, pochopíte, proč si Hořice tolik zakládají na své sochařské tradici.

Kousek dál v ulici Komenského pak stojí pomník učitele národů J. A. Komenského – symbol moudrosti a vzdělanosti, který sem zapadá jako přírodní ozdoba.

Nás nejvíce upoutal mohutný pomník Mistra Jana Husa, který stojí na křižovatce Husovy a Šalounovy ulice. Jeho dramatická silueta proti obloze budí respekt a připomíná odkaz českého reformátora.

Díky rozsáhlým nalezištím kvalitního pískovce a staleté řemeslné tradici, vznikla v roce 1884 první sochařsko-kamenická škola v celém Rakousko-Uhersku. A hned od začátku to byla bomba – skvělí učitelé, progresivní výuka a studenti, jejichž jména později ozdobila dějiny umění.

Neogotická škola vyrostla v letech 1890–1891 podle návrhu Viléma Doderera a brzy se rozrostla o další patro. Před vchodem vás přivítají dvě působivá díla – Mrtvý Ábel od Quida Kociána a Štursovo Probuzení.

Adresa: Husova 675, Hořice v Podkrkonoší

 

Smetanovy sady

V roce 1900 dal hudební spolek Dalibor vzniknout zelené oáze, která se brzy proměnila v pietní místo věnované velikánům české kultury. Už o tři roky později zde odhalili první pomník Bedřicha Smetany. A protože jeden génius nestačí, přibyl v roce 1910 i Antonín Dvořák. Postupem času se park zaplňoval dalšími významnými tvářemi: Petr Maixner – malíř, který zachytil krásu Hořic, Mikoláš Aleš – mistr české ilustrace, Juro Jánošík – slovenský zbojník, který bohatým bral a chudým dával a také Krakonoš – půvabná socha, která se stala jedním ze symbolů města.

A pokud vás zajímá historie, nesmíte minout sousoší Husité na stráži, které připomíná odkaz husitských bojovníků.

Smetanovy sady nejsou jen o sochách – najdete tu také dětská hřiště a naučnou Trubičkovou stezku o historii výroby trubiček, která potěší malé i velké návštěvníky.

Adresa: Gothardská, Hořice v Podkrkonoší

 

Vrch Gothard

V roce 1966 ožil opuštěný lom U svatého Josefa prvním mezinárodním sochařským sympoziem v Čechách. Díky těžbě pískovce a věhlasné sochařské škole se Hořice staly místem, kde umělci z celého světa tvořili přímo v přírodě. Dnes tu najdete dva unikátní parky – U svatého Gotharda a U svatého Josefa – plné monumentálních soch. Přijďte se projít mezi díly, jež vznikala pod rukama talentovaných tvůrců napříč desetiletími.

Dominantou vrchu je barokní kostel svatého Gotharda, který nahradil původní dřevěný svatostánek. Uvnitř vás okouzlí dojemná socha Truchlícího anděla od Václava Prachnera. Kostel dnes slouží především jako místo posledního rozloučení, a tak není divu, že jeho okolí tvoří dva hřbitovy – starý a nový. Díky bohaté sochařské tradici zde najdete množství umělecky cenných náhrobků. Na starém hřbitově stojí pomník padlým z bitvy u Sadové (1866), včetně hromadného hrobu vojáků.

Největší pozornost však přitahuje novorenesanční portál nového hřbitova, mistrovské dílo místních kameníků a sochařů. Odpočívají tu významné osobnosti – od operní pěvkyně Pavlíny Erbanové po slavné sochaře jako byli Quido Kocián či Josef Wagner.

Na Gothardu také stojí první pomník Jana Žižky v Čechách (1873) a nedaleko obdivuhodný Riegrův obelisk, 12 metrů vysoký pískovcový monolit, který dokazuje zručnost hořických řemeslníků.

Ať už v létě, nebo v zimě, je vrch přístupný celý rok a zcela zdarma.

 

Náš tip:

Ze Smetanových sadů vás procházka Gothardskou ulicí dovede ke kostelu svatého Gotharda za pouhých 5 minut.

Pokud spěcháte, stačí nasednout do auta a sledovat ukazatele na Sochařský park. Navíc zde zdarma zaparkujte.

 

Pivovar

Hořice a pivo? To je láska na první ochutnání. Už od 16. století se tu vařilo pivo jako o život – díky Smiřickým, kteří měli jasno: obilí a chmel jsou základ. Pivovar v areálu zámku sice nebyl žádný technický zázrak, ale pivo teklo proudem.

Pak přišlo 19. století a správce Karel von Kerner řekl: „Proč kupovat chmel, když si ho můžeme vypěstovat?“ A tak vznikly vlastní chmelnice a hořické pivo začalo dobývat trhy. V roce 1871 chtěli místní postavit akciový pivovar, ale cena je vyděsila – tak raději koupili ten starý panský. A dobře udělali.

Nový moderní pivovar z hořického pískovce (1885–1896) byl nejen funkční, ale i krásný – průmyslová architektura v plné kráse. Jenže pak došlo v roce 1948 ke znárodnění a pivo začalo ztrácet na kvalitě. Rána z milosti přišla v roce 1976, kdy se pivovarská studna kontaminovala a výroba skončila.

Ale nebojte, tohle není konec. Pivovar se v roce 2002 stal kulturní památkou a v roce 2017 se tu znovu začalo vařit. Dnes tu funguje Pivovar JungBerg a zde si můžete dát čerstvé pivo nebo si prohlédnout výrobu (po předchozí rezervaci pro skupiny od 15 osob).

Takže až budete v Hořicích, dejte si jedno – na počest staleté tradice, která přežila i ty největší kotrmelce. Nebo si ho vezměte s sebou z pivovarského okénka.

Adresa: Riegrova 619, Hořice v Podkrkonoší

 

Barokní zámeček

Pár kroků od náměstí stojí elegantní barokní zámek, který dostal svou současnou tvář v 18. století. Ale pozor – na nádvoří se skrývají tajemné pozůstatky gotické tvrze. Nad vchodem vás přivítá rodový znak Strozziů a sluneční hodiny, které jako by odměřovaly čas od dob, kdy zámek spravovala vojenská invalidní nadace. Dnes tu ovšem nevládnou úředníci, ale místo se stalo rájem pro milovníky rychlosti.

Museum Czech Road Racing nejsou motorky jen na oko – jsou to legendy s duší. V historické dílně a Síni legend se můžete potkat s trofejemi, fotkami a stroji mistrů jako Gustav Havel nebo František Mrázek. A že jich je! Přes 30 závodních mašin, z nichž polovina řvala na tratích mistrovství světa.

A co děti? Ty se tu také nudit nebudou. Čeká na ně dobrodružná hra s pokladem, která je provede celým muzeem.

Kdy vyrazit? Muzeum ožívá od května do září, ale zámek hostí i další akce. Takže pokud milujete historii, rychlost nebo jen originální zážitky, zámeček vás nadchne.

Adresa: Riegrova 1, Hořice v Podkrkonoší

 

Husitská mohyla

Tahle unikátní památka (přezdívaná Mohejlík) v podobě husitského válečného vozu stojí na kopci u Hořic už od roku 1893. Připomíná slavnou bitvu z roku 1423, kdy tady Jan Žižka dal nepřátelům pořádnou lekci.

Nechal ji postavit místní patriot Josef Štastný a sochař Antonín Šešina ji vyrobil tak, že ji nemůžete přehlédnout.

Mohejlík na vás čeká 365 dní v roce.

Jak se k němu dostat? Pěšky z náměstí Jiřího z Poděbrad po směrových ukazatelích na Mohejlík (asi 35 min) nebo autem směr Třebnouševes (asi 5 min).

Kde zaparkovat? Bez problému přímo u silnice.

 

Masarykova věž samostatnosti

Na vrcholu Hořického chlumu stojí ikonická Masarykova věž samostatnosti – monumentální památník obětem válek i skvělá rozhledna v jednom. Tuhle 25metrovou krásku postavili mezi lety 1925–1938. Původně měla být dokonce dvojnásobně vyšší, ale 2. světová válka plány překazila. Přesto je tato dominanta impozantní – a když na ni v roce 1926 poklepal sám prezident Masaryk, dalo se tušit, že bude výjimečná.

Tahákem jsou obří reliéfy od sochařských mistrů Jana Vávry a Karla Lenharta, které vyprávějí příběh československého odboje.

A až vystoupáte na ochoz, čeká vás odměna: panorama Krkonoš i zlaté lány Polabí. Před věží pak narazíte na působivé sousoší Legie za hranicemi – hold československým hrdinům.

Kde zaparkovat? Na malém parkovišti přímo před památníkem.

Jak se k památníku dostat? Autem z hlavního náměstí budete v cíli za pět minut – skoro rychlejší než objednávka kávy. Chcete si to užít víc? Vyrazte pěšky po červené turistické značce. Cesta vám zabere asi 20 minut, ale atmosféra stojí za to.

Kdy vyrazit? Památník je otevřen od května do září.

Adresa: Cesta Legií 1370, Hořice v Podkrkonoší

 

Náš tip:

Kousek odtud (260 m po Cestě Legií) se ukrývá empírová kaplička Panny Marie Hlohové. Postavil ji místní matematik Josef Ladislav Jandera jako poděkování za konec cholery.

 

Přírodní koupaliště Dachova

Přes Hořický chlum se dostanete do malebné osady Dachovy, která ukrývá klenot: přírodní koupaliště s dřevěnou architekturou z 20. let minulého století. Tato romantická vodní oáza vznikla podle návrhu architekta Karla Bachury a od roku 1925 láká nejen plavce, ale i filmaře.

Až se vyřádíte ve vodě, vydejte se k lesnímu prameni Kalíšek – tajnému místu nekatolíků z dob Temna. Nebo se projděte po Malátově stezce do Hořic, kterou miloval skladatel Jan Malát. Prý tu čerpal inspiraci – a není divu, okolí je jako z pohádky.

Adresa: Dachova, Hořice v Podkrkonoší

 

Hořické trubičky

Cestujete-li do Hořic, musíte ochutnat jejich legendární trubičky – tenké, křupavé a dokonale sladké. A jak se vlastně staly místní senzací?

Legenda praví, že recept přivezli do Hořic francouzští vojáci po nešťastném tažení do Ruska. Jeden z nich, prý Napoleonův osobní kuchař, se vyléčil u místní paní Líčkové a jako poděkování jí prozradil tajemství císařovy oblíbené pochoutky. Zpočátku si rodina pekla trubičky jen pro radost, ale brzy se z nich stala místní senzace.

Dcera paní Líčkové, přezdívaná „trubičková bába“, obcházela s kleštěmi na oplatky celé město a okolí. Brzy se z domácího mlsání stalo výnosné řemeslo, které přešlo z generace na generaci. A pak přišel Karel Kofránek – cukrářský génius, který trubičky proslavil po celém světě.

Kofránek získal desítky ocenění, vyvážel do Ameriky i Číny, a dokonce si nechal patentovat elektrický stroj na oplatky. Po znárodnění tradice málem zanikla, ale Hořičtí si život bez trubiček nedokázali představit. Dnes je vyrábí 8 firem a od roku 2011 jsou chráněny EU jako regionální specialita.

Kubištovy hořické trubičky: Klicperova 2171, Hořice v Podkrkonoší

Petráškovy hořické trubičky: Libonice 21, Hořice v Podkrkonoší

Hořické trubičky STRIX Hořice s. r. o.: Erbenova 26, Hořice v Podkrkonoší

 

Pozor na falešné tradice!

Tradiční výrobek = kvalita? Ne tak rychle! Spousta firem se ohání tradicí a prémiovými surovinami, ale když se podíváte na složení, čeká vás překvapení – palmový olej, vanilín místo vanilky a další „vychytávky“.

Čtěte proto etikety. I mezi těmi „nejlepšími“ výrobky se schovávají levné náhražky. Ale nebojte, poctivé produkty existují – jen je třeba hledat.

Až příště uvidíte „rodinnou tradici“, koukněte na složení – ať vás neoblafnou.

Kam jsme zajeli my? Nakoupili jsme v TRUBKA SHOP, kde mají široký výběr od různých dodavatelů, takže si tu můžete vybrat i kvalitní dobroty.

Adresa obchodu: náměstí Jiřího z Poděbrad 240, Hořice v Podkrkonoší