Staroměstská radnice a Klementinum. Dva symboly Prahy. Jeden vypráví příběh světské moci a městského života, druhý je tichou ódou na vědu, vzdělání a nekonečnou krásu baroka. A oba jsou nevyhnutelnou zastávkou na cestě za objevováním pravého srdce tohoto úžasného města.

 

Staroměstská radnice

Nejde jen o další historickou budovu. Je to centrum Staroměstského náměstí, strážce času a němý svědek vzpour, oslav i tragédií.

Staroměstská radnice, která byla zřízena ve 14. století jako sídlo samosprávy Starého Města pražského, je tvořena souborem několika historických budov. Budova radnice plnila ovšem i funkci reprezentační, o čemž vypovídají historické interiéry se zachovalou původní podobou.

My jsme v rámci prohlídky měli možnost navštívit 70 metrů vysokou gotickou věž. Z jejího ochozu lze obdivovat nejen náměstí a okolní historické budovy jako Týnský chrám, ale také Pražský hrad a nespočet věží a kupolí, které se klenou nad pražskými ulicemi a domy. V dřívějších dobách věž sloužila k dávání varovného signálu městu v případě blížícího se nebezpečí.

K výstupu na věž lze použít i prosklený výtah, za který si musíte ovšem připlatit při nákupu vstupenky.

S průvodkyní jsme pak absolvovali prohlídku gotické kaple, reprezentačních sálů a románsko-gotického podzemí. V kapli Panny Marie se konávaly bohoslužby před každým zasedáním městské rady, ale i třeba za odsouzence na smrt, kteří kráčeli na popraviště. Nejpoutavějším prvkem kaple jsou zajisté překrásná vitrážová okna, ovšem nepřehlédli jsme ani gotickou sochu Staroměstské madony, která je umístěna z vnějšku na arkýři kaple vyčnívajícím z průčelí budovy.

Z kaple radnice jsme mohli nahlédnout i do útrob mechanismu pražského orloje a zhlédnout tak přehlídku apoštolů z vnitřní strany. Defilé 12 apoštolů, kteří tvoří součást slavného pražského orloje, lze ovšem sledovat zejména ze Staroměstského náměstí, kde orloj zdobí průčelí radnice.

Apoštolové se objevují ve dvou malých okénkách každou celou hodinu mezi 9. a 23. hodinou. Na orloji ožívají i další figury jako třeba Smrtka, která zvoní a obrací přesýpací hodiny a naznačuje tak vedle stojícímu Turkovi, že jeho čas již vypršel. Zajímavostí zůstává, že podoba samotných apoštolů se během staletí měnila a ta dnešní pochází z roku 1947.

Prohlídka reprezentačních sálů nás zavedla do Obecní síně, kde se kdysi projednávaly ty nejdůležitější správní záležitosti města. Dominantou místnosti je tapiserie se znakem Prahy. Bohužel původní renesanční výzdoba se nedochovala, neboť tato část radnice byla úplně zničena na konci 2. světové války.

Nejcennější interiér ovšem v sobě skrývá stará radní síň, která se řadí k nejkrásnějším pozdně gotickým sálům v Evropě. Místnost sloužila i jako soudní tribunál, na což upomíná vyobrazená bohyně spravedlnosti na kachlových kamnech.

Unikátní renesanční dveře nás pak dovedly do předsálí zasedacího sálu, kde jsou vyobrazeni slavným českým malířem Václavem Brožíkem císař Karel IV. při zakládání Pražské univerzity a zakladatel moderní pedagogiky Jan Ámos Komenský na radnici v Amsterdamu.

V úchvatném Brožíkově zasedacím sále se pak mimo jiné nachází i obraz od malíře Václava Brožíka zobrazující kazatele Jana Husa v jeho posledních chvílích života, kde stojí před kostnickým koncilem. Tato místnost v pozdně secesním stylu je dodnes využívána primátorem města ke slavnostním aktům.

Sousedící místností je pak Jiříkova síň, pojmenovaná po Jiřím z Poděbrad, který byl právě na Staroměstské radnici zvolen českým králem. Tuto událost zde připomíná králova busta z bílého mramoru.

Měli jsme možnost prohlédnout si i spletitý systém podzemí, který je starší než samotná radnice, neboť právě na úrovní dnešního radničního podzemí se nacházelo románské a gotické město. Mohli jsme tak poodhalit tajemství středověkých sálů, chodeb, tunelů i uliček.

A jak je možné, že dnešní úroveň ulic se nachází o několik metrů výše? Středověké město bývalo bohužel často zaplavováno řekou Vltavou a muselo být tak uměle zvyšováno. Z přízemí původních domů se tak postupem času staly sklepní prostory.

Adresa: Staroměstské náměstí 1/3, Praha

 

Náš tip:

Celou prohlídku Staroměstské radnice vyjma podzemí můžete absolvovat sami. My jsme ovšem využili služeb průvodce, které jsou zdarma součástí vstupenky, a obohatili jsme si tak návštěvu o poutavý výklad. Museli jsme si ovšem prohlídku zarezervovat předem na daný den přímo na pokladně radnice.

 

Klementinum

Pouhých pár minut chůze od pražského orloje se skrývá jeden z největších architektonických pokladů Evropy – Klementinum. Tento rozsáhlý komplex barokních budov vděčí za svůj název v areálu stojícímu kostelu svatého Klimenta.

V 16. století byli do Čech povoláni jezuité, a tak se toto strategicky položené místo u Karlova mostu stalo jejich kolejí, která přispívala k rekatolizaci místního obyvatelstva. Během staletí pak jezuité vybudovali komplex, který měl mimo jiné první splachovací kanalizaci v Praze.

Po zrušení jezuitského řádu následně budovy sloužily mimo jiné pražské univerzitě a také jako knihovna. V dnešní době zde sídlí Národní knihovna, která je největší a zároveň jednou z nejstarších veřejných knihoven v České republice.

My jsme v rámci prohlídkové trasy navštívili nejatraktivnější místa Klementina, kterými jsou bezesporu unikátní prostory Astronomické věže a barokní knihovna.

Barokní knihovna byla dokončena v 18. století podle plánů architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. V sále knihovny, do kterého lze pouze nahlédnout, jsme mohli obdivovat překrásnou freskovou výzdobu na téma vědy a umění a cenné veliké glóby. Prostor je zejména unikátní svou původní podobou, která nebyla během staletí nijak narušena. V dubových regálech se pak nachází převážně cizojazyčná teologická literatura, ale i knihy věnované filozofii či přírodním vědám.

Astronomická věž vysoká 68 metrů je na vrcholku ozdobena sochou Atlanta z dílny Matyáše Bernarda Brauna nesoucí na ramenou nebeskou sféru. V 18. století, kdy byla věž dokončena, zde započala rovněž astronomická a denní meteorologická měření. Měření probíhají dodnes a nenápadný měřicí přístroj můžete spatřit v přístavku na severní straně nádvoří za kostelem svatého Klimenta.

V 2. patře věže se pak nachází Meridiánová síň s unikátními štěrbinovými slunečními hodinami, kdy malým otvorem vysoko ve zdi proniká sluneční paprsek, který při splynutí se strunou nataženou na podlaze ukazuje pravé poledne, které se ohlašovalo Pražanům praporkem z ochozu věže až do roku 1928.

Následně jsme vystoupali na kruhový ochoz ve výšce 52 metrů, kde se nám naskytnul jedinečný výhled nejen na komplex Klementina, ale i na historickou část Prahy.

Další překrásnou místností, která stojí za návštěvu je jedinečná Zrcadlová kaple s bohatě zdobeným interiérem osázeným zrcadly. I když kaple není součástí prohlídkového okruhu, nechal nás náš skvělý pan průvodce do tohoto skvostného prostoru nahlédnout. Nicméně do kaple lze zavítat i v rámci některého z koncertů vážné hudby, které se zde pravidelně konají.

Adresa: Klementinum 190, Praha

 

Náš tip:

Vzhledem k velkému zájmu o prohlídku Klementina, je nezbytné si vstup na daný čas rezervovat předem.

 

Naše závěrečná pozvánka:

O dalších pražských věžích a jejich tajemstvích se dočtete v našem samostatném článku nazvaném Praha z ptačí perspektivy: procházka v oblacích po osmi ikonických věžích.