Už vás nebaví proplétat se davy lidí po pražských uličkách? Přáli jste si někdy vidět Prahu jinak? My jsme vyměnili tradiční pohled zdola za ten nejúchvatnější možný – pohled shora.

Vyrazili jsme na pouť za osmi nejokázalejšími pražskými věžemi, které nejsou jen němými strážci historie, ale živými branami k dechberoucím výhledům.

Dech se vám zatají nad mozaikou starých střech, jež vypadají jako hřbety ospalých koček. Objevíte skryté zelené dvorky, o kterých jste neměli tušení. Z výšky je Vltava poklidnou stuhou, jejíž hladinu křižují elegantní labutě i rušné výletní lodě. Uvidíte, jak se historická náměstí propojují s klikatými uličkami do jednoho živého organismu.

Pojďte s námi nahlédnout do našeho cestovatelského deníku a nechte se zlákat. Možná, že až příště budete v Praze, vyměníte pár kroků po Karlově mostě za výstup, který vám nabídne to nejúchvatnější představení – Prahu v hlavní roli, jak jste ji ještě neviděli.

 

Petřínská rozhledna

Naši dobrodružnou cestu jsme započali na „pražské Eiffelovce“, která představuje jednu z hlavních dominant města.

Tato ocelová kráska vznikla na popud Klubu českých turistů, kteří si na světové výstavě v Paříži zamilovali Eiffelovu věž. Téměř šedesátimetrová Petřínská rozhledna, která byla postavena v 19. století v rámci Zemské jubilejní výstavy, se tyčí na stejnojmenném vrchu a nabízí překrásně výhledy nejen na nejbližší Pražský hrad a Malou Stranu, ale také na pražské panorama i horu Říp či Krušné hory.

Tuto skvělou podívanou jsme si mohli vychutnat z vyhlídkové plošiny po zdolání celkem 299 schodů. Můžete ovšem využít i kabinový výtah nacházející se uprostřed konstrukce nebo můžete vyjít jen na nižší plošinu ve výšce 20 metrů. Pokud vám to fyzická kondice dovolí, tak raději vyjděte na vrcholek věže pěšky jako my, neboť u výtahu se většinou tlačí davy turistů.

Suterén věže pak tvoří zděná neorenesanční budova, kde jsme si mohli prohlédnout stálou expozici o proměnách vrchu Petřína. Kavárnu s občerstvením za přemrštěné turistické ceny ovšem doporučit nemůžeme. Vezměte si tedy raději s sebou vlastní láhev s vodou.

K rozhledně samotné lze pohodlně dojít pěšky od Strahovského kláštera nebo lze využít petřínskou lanovku vedoucí ze zastávky Újezd.

Za zmínku rovněž stojí i informace, že během nacistické okupace vyslovil Adolf Hitler přání rozhlednu zbourat, protože dle něj kazila výhled z Pražského hradu. Naštěstí k tomu nakonec nedošlo.

Adresa: Petřínské sady 633, Praha

 

Zrcadlové bludiště

Pár kroků od rozhledny se nachází Zrcadlové bludiště, které patří k nejkurióznějším stavbám v Praze. Bludiště, které se původně nacházelo v blízkosti Průmyslového paláce na Výstavišti v Holešovicích, bylo zbudováno jako dřevěný pavilon Klubu českých turistů. Celá stavba je napodobeninou někdejší gotické vyšehradské brány zvané Špička, která byla završena devíti věžičkami.

Uvnitř jsme prošli přes bludiště se zrcadly, jehož inspiraci lze nalézt v Prátru ve Vídni, až k působivému plastickému obrazu znázorňujícímu boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě roku 1648. Toto dílo o velikosti 80 metrů čtverečních vzniklo za pouhých 50 dní.

Poslední místnost, nazvaná Síň smíchu, je vybavena zkreslujícími zrcadly, díky kterým jsme se proměnili v trpaslíky, vytáhlé dlouhány či tlouštíky. Na samotné střeše budovy se pak nachází korouhvička nesoucí jména všech řemeslníků, kteří se podíleli na výstavbě.

 

Svatomikulášská městská zvonice

Z vrcholku kopce jsme přes Petřínské sady sešli pohodlnou chůzí na Újezd a vydali se směrem na Malostranské náměstí, kde pyšně stojí Svatomikulášská zvonice.

Barokní zvonice, která kdysi sloužila jako požární hláska a hodinová věž byla postaven v 18. století slavným architektem Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem. Výška věže je úplně stejná jako výše kopule vedle stojícího chrámu svatého Mikuláše, i když nikdy nebyla jeho součástí a vždy patřila k obecnímu majetku, což lze poznat i dle znaku Malé Strany nad vchodem do věže.

Během komunistického režimu pak věž sloužila jako pozorovatelna Státní bezpečnosti, a to díky své výhodné poloze v blízkosti mnoha zahraničních ambasád tehdejšího Západního bloku.

Na ochoz nás dovedlo celkem 215 schodů převážně zděných, v posledním úseku pak dřevěných. Stavba v sobě skrývá i unikátní byt věžníka včetně černé kuchyně, barokní kanalizační systém a zvon svatého Mikuláše z 16. století. Samotný byt je pak jedinečnou ukázkou tehdejšího způsobu bydlení nižší vrstvy obyvatelstva.

Za zmínku stojí i fakt, že při rekonstrukci v roce 2018 byla objevena zazděná chodba se schodištěm do podzemí věže. Zatím se ovšem nepodařila sutí zavalená chodba zcela odkrýt, a tak nám možná příští bádání odhalí, kam až chodba vede a co v sobě ukrývá.

Adresa: Malostranské náměstí 556/29, Praha

 

Malostranská a Staroměstská mostecká věž

Hned naproti Svatomikulášské městské zvonici se vine Mostecká ulice, na jejímž konci stojí Karlův most a jeho Malostranská mostecká věž. Na druhé straně mostu se pak tyčí Staroměstská mostecká věž.

Pokud se chcete dozvědět více o těchto jedinečných architektonickým skvostem, přečtěte si nás samostatný článek nazvaný Pražský Karlův most: tajemstvím opředená cesta časem mezi dvěma věžemi.

 

Klementinum a Staroměstská radnice

Jen pár kroků od Staroměstské mostecké věže se nachází Klementinum. Tento rozsáhlý barokní komplex je bránou do minulosti, kde na vás čeká proslulá barokní knihovna, a především astronomická věž s naprosto úchvatným výhledem.

Z Klementina jsme pak došli pohodlnou chůzí na Staroměstské náměstí, kde stojí jedna z nejvýznamnějších památek Česka – Staroměstská radnice s orlojem, před kterým se každou celou hodinu zastaví svět.

Tyto dva skvosty – Klementinum i Staroměstskou radnici – jsme pro vás podrobně prozkoumali a sepsali o nich samostatný článek pojmenovaný Pražská Staroměstská radnice a Klementinum: poklady plné historie a úchvatných výhledů.

 

Prašná brána

Ze Staroměstského náměstí jsme se vydali Celetnou ulicí, kde na nás na jejím konci čekal další architektonický skvost v podobě pozdně gotické Prašné brány, která pochází z 15. století. Tato reprezentační stavba představuje monumentální vstup na Královskou cestu, kterou vcházely do města korunovační průvody českých králů směřujících na Pražský hrad.

Brána vysoká 65 metrů vyniká svou kamenosochařskou výzdobou, odkud dodnes z fasády shlíží králové Přemysl Otakar II., Karel IV., Jiří z Poděbrad a Vladislav II. Jagellonský, k jehož slávě byla Prašná brána vystavěna. K vidění jsou ovšem i sochy českých patronů a světců včetně Krista a Panny Marie s dítětem či Adama a Evy.

Nad průjezdem pak stojí latinský nápis hlásající následující slova: „Hle, Praha. Poctivým jsem matkou, podvodným macechou; tito, nechť prchají a přicházejí ti, kdož sami od sebe chtějí dobro.“ Na boční straně směřující k ulici Na Příkopě je arkýř, který kdysi sloužil jako klozet.

Zajímavostí rovněž zůstává, že i když je brána pojmenována Prašná, neexistují žádné reálné prameny, které by potvrdily, že by v rámci své dlouhé historie sloužila jako uložiště střelného prachu. Ať už to bylo jakkoliv, nelze zpochybnit, že z jejího ochozu ve výšce 44 metrů, kam nás dovedlo kamenné točité schodiště, se nabízí výjimečný pohled na historické centrum Prahy.

Adresa: náměstí Republiky 5, Praha

 

Novomlýnská vodárenská věž

Od Prašné brány jsme se vydali přes náměstí Republiky a Revoluční ulici k poslední z navštívených památek, která zdobí pravý břeh řeky Vltavy. Barokní věž ze 17. století sloužila, jak již název napovídá, k zásobování dolního Nového Města pražského vodou, a to až do 19. století.

Tato věž zašlá časem kdysi stávala přímo na břehu Vltavy, nicméně vlivem naplavenin a novodobých úprav se od něj značně vzdálila. Voda z Vltavy se mechanicky čerpala do nádrže v horní části věže a poté klesala potrubím do městských kašen i několika pivovarů. Potrubí bylo původně zahříváno v zimním období otevřeným ohněm tak, aby se zabránilo jeho zamrznutí.

Novomlýnská věž je jediná z dochovaných vodárenských věží Prahy, která je přístupná veřejnosti. V celkem šesti patrech je nyní umístěna výjimečná multimediální expozice nazvaná „Praha hoří“, která nás pomocí videomappingu, animací a virtuální reality seznámila nejen s historií a úlohou vodárenské věže, ale zejména s poutavými příběhy pražských hasičů a s pražskými požáry od počátků samotného města.

V nejvyšším patře ve výšce 30 metrů se pak nachází sál s panoramatickým výhledem na Prahu. Tak zvaný Lusthaus, s okny do všech světových stran, je celosvětovou raritou a je považován za historicky první pražskou rozhlednu. Lusthaus neboli letohrádek si nechali postavit bohatí městští konšelé, kteří tak následovali dobovou módu letohrádků stavěných na střechách šlechtických sídel.

Adresa: Nové mlýny 3a, Praha

 

Náš tip na závěr:

Pokud se rozhodnete prozkoumat skryté příběhy pražských věží jako my, tak vám doporučujeme si koupit vstup na všechny památky v jedné multi vstupence „9 objektů v 365 dnech“. Nejen, že vás vyjde levněji, ale navíc je platná po dobu 365 dní od nákupu.

Dále můžete využít i ranní slevovou akci, kdy je návštěva první hodinu po otevření každé věže se slevou 50% na vstupném.