Sázavský klášter je spjat s českým zemským patronem svatým Prokopem, který se na začátku 11. století usadil v jeskyni nad řekou Sázavou. Časem kolem sebe shromáždil komunitu poustevníků, která pak vybudovala tento benediktínský klášter. Slovanští benediktini navázali na někdejší dědictví věrozvěstů Velké Moravy svatého Cyrila a svatého Metoděje a vytvořili řadu významných slovanských písemných památek.  Za vlády českého krále Přemysla Otakara I. pak došlo dne 4. července 1204 v Sázavě k Prokopovu oficiálnímu slavnostnímu svatořečení.

Za zmínku rovněž stojí fakt, že gotický chrám Sázavského kláštera nebyl nikdy dostavěn, neboť v roce 1421 vtrhla do Sázavy husitská vojska Pražanů, všichni mniši i stavebníci byli vyhnáni a stavba byla přerušena. Dnešní dominantu tak tvoří nedostavěný gotický kostel svatého Prokopa, jehož chór byl barokně přestavěn a vyzdoben do podoby současného kostela.

V 19. století se pak areál začal využívat jako zámek, nicméně uprostřed pozemku stále existoval funkční kostel. V této době bohužel vzaly za své vzácné barokní fresky v křížové chodbě bývalého konventu, které byly zabíleny. V současnosti ovšem probíhá postupné odkrývání a restaurování těchto původních fresek.

Jednou z nich je freska znázorňující pověst o orání svatého Prokopa s ďáblem zapřaženým v pluhu. Dle legendy tak svatý Prokop vytvořil tzv. Čertovu brázdu, jednu z největších záhad střední Evropy. Jedná se o linii dlouhou desítky kilometrů, která je zaříznutá do krajiny mezi Sázavou a Chotouní.

K dalšímu klenotu Sázavského kláštera patří gotické fresky mariánského cyklu v kapitulní síni. Cyklus představuje časově uspořádaný sled výjevů ze života Ježíše Krista a Panny Marie. Nejvzácnější je Madona Sázavská, jedinečná svým obsahovým i uměleckým pojetím. Matka Boží tu nechová jako obvykle Jezulátko v náručí, ale vede je za ruku a Ježíšek si nese košíček s barevnými kuličkami.

Nicméně i přes svou pohnutou historii si Sázavský klášter dodnes zachoval tradici poutního místa svatého Prokopa, které je spojeno s jeho životem, modlitbami i prací.

Zdarma si lze prohlédnout severní zahradu kláštera, kde se nacházejí základy zdiva kostela svatého Kříže. Pravzorem stavby tohoto kostela s půdorysem řeckého kříže byl chrám Božího hrobu v Jeruzalémě.

 

Náš užitečný tip:

V souvislosti s církevními restitucemi a navrácením části areálu kláštera římskokatolické církvi, jsou nyní k dispozici v areálu dvě prohlídky, tedy i dvě pokladny.

Okruh Svatoprokopská Sázava: Prohlídka v exteriérech i interiérech (zahrada, kapitulní síň, křížová chodba, refektář, expozice „Staroslověnská Sázava“) zajišťuje Národní památkový ústav.  Adresa: Zámecká 72, 285 06 Sázava.

Okruh Český patron svatý Prokop: Prohlídka Poutního chrámu svatého Prokopa, který spravuje a provozuje Římskokatolická farnost Sázava-Černé Budy. Prohlídka zahrnuje zejména kostel a v něm také instalovanou výstavní expozici. Adresa: Zámecká 75, 285 06 Sázava-Černé Budy.

My jsme si zvolili okruh Svatoprokopská Sázava, který nás seznámil s většinou částí areálu včetně vzácných fresek. Navíc do chrámu lze přes mříž kdykoliv nahlédnout zdarma.

 

Parkování:

Parkovat lze v Uhlířskojanovické ulici hned pod klášterem. Klášter neposkytuje vlastní parkovací plochy pro veřejnost.

 

A na závěr přidáváme legendu o štěstí:

Najděte na vysoké gotické věži tři vytesané hvězdy. Pokud se vám to podaří, tak se vám dle pověsti splní vaše nejtajnější přání. Můžeme potvrdit, že tam hvězdy vskutku jsou.